Emocionální inteligence – klíč k úspěchu
První výzkumy emocionální inteligence proběhly v polovině 90. let minulého století. Ukázalo se, že vedle schopnosti logického uvažování a souboru odborných znalostí je důležitá i schopnost empatie, vžití se do pocitů druhých, zvlášť významně u sociálně exponovaných profesí. Na rozdíl od inteligence rozumové lze emocionální inteligenci cíleně kultivovat, v mnoha zemích se vyučuje i na školách.
Manažeři i jiní zaměstnanci s vyšší emocionální inteligencí snáze navazují a udržují na pracovištích dobré vztahy, šíří tak pozitivní emoce a přispívají k vyšší aktivitě a produktivitě práce. Rovněž platí, že zdravotní péče, provázená vyšší emocionální inteligencí má lepší léčebné výsledky.
Začít musí každý u sebe. Musí napřed pochopit své vlastní emoce, naučit se je kontrolovat a ovlivňovat, především při vlastním rozhodování. Dlouhodobá nedostatečná kontrola vlastních emocí může mít za následek nedůvěru nebo podezřívavý vztah k okolí.
Důležité je uvědomit si své emoce a pochopit, proč vznikají. Uplatňujte zkušenosti s emocemi, využívejte pozitivní emoce, těm negativním se snažte vyhnout. Není-li vyhnutí, snažte se je kontrolovat třeba odpoutáním pozornosti, pod jejich vlivem nepřijímejte důležitá rozhodnutí ani nereagujte na sdělení nebo emocionální projevy okolí.
Neustále se snažte rozpoznávat emoce ostatních, nejsou-li zřejmé, klidně se na ně zeptejte. Naslouchejte pocitům druhých, nepřerušujte je, vyjádřete se až později. Zbystřete v případě, že druhá strana své emoce skrývá a přemýšlejte nad tím, proč tomu tak je. I když jsou vaše pocity odlišné, dávejte najevo, že pocitům druhé strany rozumíte.
Chystáte-li se svému protějšku něco důležitého sdělit, zkuste odhadnout, jaký druh emocí to vněm vyvolá. Snažte se eliminovat negativní emoce vhodnou formulací, uvedením kladných stránek vašeho sdělení, případně nabídněte pomoc.