Vždycky jsem se těšila na to, až budu mít osmnáct let a budu si moci dělat nějaký řidičský průkaz. Už od svých dvanácti let jsem snila o tom, že jednoho dne budu řídit. Protože jsem si vyzkoušela řízení už v deseti letech. Protože můj bratr je už šest let starší než já, takže on závodně jezdil autem a začal s tím, když bratrovi bylo patnáct. A musím se vám přiznat, že pro začátek mě řízení auta anebo další automobilové věci vůbec nezajímaly. Později, když bratr jezdil na různé soutěže a hodně mu tleskalo lidí a taky dostávalo různá ocenění a rodiče na něj byli pyšní, tak jsem si řekla, že vlastně řízení auta může být taky velká zábava.
Tak jsem se maminky zeptala, jestli bych taky nemohla závodní jezdit autem. Asi dva dny se o tom bavila máma s bratrem a taky s otcem, jestli to pro mě bude vůbec vhodné. Nakonec asi po dvou dnech mi řekli, že to můžu zkusit. Takže mě bratr naučil jezdit ve svém závodním autě. Teď jezdili jsme samozřejmě na závodním okruhu, kde můžeme, kde mohou jezdit lidé bez řidičského průkazu. Protože tam se to taky očekává. Protože když jezdíte auto-moto někde na cvičné dráze anebo na soutěžní dráze, tak je logické, že tam jezdit třeba někdy i dvanáctileté děti, takže logicky žádný řidičský průkaz nemají.
A taky si bratr řekl, že by si postupem času chtěl otevřít vlastní automotoservis. A podle mého názoru to bude prima, protože když se mu rozbije jeho závodní auto nebo potom v budoucnu moje, tak aspoň budu vědět, kam mám jít na opravu svého auta. I když se o své auto budu velmi dobře starat, může se stát jakýkoliv problém, se kterým se nebudu vědět rady. A vám se už někdy rozbilo auto nebo něco podobného? Nebo taky jste někdy zkoušeli jezdit závodní dráhu bez řidičáku? Myslím si, že je to každého názor, protože třeba jedna moje babička s tím nesouhlasí, že prý řídit mají jen dospělí.